Zlozvyky koní

Koně jako každý živý tvor na planetě mohou mít zlozvyky, které zkoumá etologie koní. Jejich příčina bývá různá, zatímco jedna zvířata na danou příčinu nereagují, druhá ano a vytváří si zlozvyk, který se obtížně odstraňuje. Panuje také přesvědčení o dědičné predispozici k takovým zlozvykům nebo i prostým odkoukáním. Jedná se o bohaté téma koňské etologie.

Zajímavé je, že většina zlozvyků nebyla pozorována ve volné přírodě, zřejmou příčinou je tedy držení a provozování koní v podmínkách, se kterými se zvířata vyrovnávají různě.

Ve stáji

Držení koně ve stáji vede u některých jedinců k rozvinutí zlozvyků, které nejsou žádoucí už jenom kvůli tomu, že nežádoucím důsledkem je zdravotně poškozené zvíře či vybavení stáje.

Mezi nejčastější stájové zlozvyky patří:

• klkání

• tkalcování

• hlodání vybavení

• kroužení

• sebepoškozování

• hrabání

• kopání do stěn

• poklepávání kopytem o zem

• utrhávání se z úvazu

• a mnoho dalších

Pod jezdcem

V prvé řadě je nutné vyloučit zdravotní problémy. Častou příčinou bývá jezdec, buď s nepřiměřenými požadavky či neomaleným jednáním; a nebo jednoduše nezkušený či nervózní atd. Dále nelze nevynechat ani špatné předcházející zkušenosti koně, na které reaguje již nežádoucím způsobem. A v neposledku je nutné brát v potaz genetické zatížení, a to je i důvodem, proč se v chovu koní šlechtí na ochotu pracovat (tzv. jezditelnost) a určitou odolnost CNS.

Nicméně, problémy nejsou obvykle černobílé, jak se mnozí dnes snaží prezentovat a jejich řešení není také černobílé.

Mezi nejčastější zlozvyky koní pod sedlem patří:

• vzpínání

• vyhazování

• kozelce

• odmítání pohybu vpřed

• úskoky

• rozběhnutí se bez podnětu ze strany jezdce nebo vnějšího prostředí (úlek)

• snaha sundat jezdce třením o předmět

• bezhlavý úprk

• navalování se do otěží

• prudké zastavení

• převracení se

Velkou část problémů lze korektním ježděním napravit úplně nebo zredukovat do snesitelné míry.

Jen z letmého nastínění problematiky je vidět, že téma zlozvyků je velice pestré!